Název

ZOO Wilhelma - Stuttgart - 6/2014 - 1.část

Popis

Nechtěla bych porušit tradici, abych vám něco málo nenapsala z Wilhelmy o dětičkách. Ráno se skládá z hraní, okusování (jako kluci u nás) a když přijdeme, tak vítání. Taník skáče na výlohu, dělá s lanem piruetky, kope do plechového okénka a pak si sedne a čeká, že mu něco ukážu. Okanda nechce zůstat pozadu, vystrukuje bříško, naparuje se a běhá také kolem výlohy, přitom drží lano a rukou se dotýká výlohy a většinou, jako velký „frája“ má v puse kousek větvičky, vypadá to jako cigáro. Ovšem Taníkovi se to moc nelíbí, že mu „leze“ do zelí, tak ho vyhání, nastává honička a okusování, on samozřejmě vyhrává a dělá šaška on. Okanda, ale je vytvrvalý a vyhání ho také. Je legrace je pozorovat, jak na sebe žárlí. Vana a Tebogo si vedle hrají a Tebík se již začíná také honit kolem výlohy, hlavně, když jsou venku, takže lítám dvakrát.V nejnovějším magazínu Wilhelma - léto 2014 je článek s jejich ošetřovatelkou, která popisuje ,co se v gorilí školce přes den děje. Ráno, když ona přijde, tak ji vítají a ukazují svoje jazýčky, otevírají pusinky a smějí se. O modřiny prý není nouze. Dále píše, že již malé gorily mají mnohem větší sílu než my. Abych se vrátila k dětičkám a především k našemu Taníkovi (je z Prahy), tak zase klasický den, který jsem popisovala již minule, kdy na 1 hod. dopoledne jsou přeneseni do většího výběhu a Vana a Tebogo jsou zatím venku s oškou. Připravuje se slibžování Tana a Okandy se samicí Tuanou z vedlejší skupiny (tu také miluji), která se stále seznamuje se svojí gorilí skupinou. Je to milá a hodná gorila. Po hod. se kluci vracejí zpátky, dostávají ovoce a zeleninu, obyčejně melouna, který Taníkovi obzvlášť chutná, a to tak, že si ho dovolil „ukrást“. Pak si lehnou a spí. Odpoledne jdou všichni ven, tam je obyčejně velká honička, všech, kromě Okandy, ten se trochu straní, ale jde se jednou s oškou pomazlit. Jinak jsem další jiné postřehy popisovala minule, takže nemá cenu se opakovat.

Nastavení